Současnost ochotnického divadla v Načeradci
Mluvíme-li o současnosti považujme za ni nedávnou historii od roku 2000.
Na klasické hře Naši furianti uvedené roku 1999 jsme si ověřili velký vliv písničky na publikum. A proto se v dalším roce objevila komedie Johanna Nepomuka Nestroye „Talisman“. Ten byl uveden v prosinci 2000 a následně o velikonocích 2001. Podruhé se také podařilo zúčastnit se oblastní postupové přehlídky v Sadské – Klicperovy divadelní dny. A konečně byla práce ochotníků oceněna. Nutno podotknout, že velmi také díky hereckému nasazení kolegů z branže – divadelníků z Vlašimi, kteří přišli podpořit naše úsilí. A tak získala Lenka Jedličková cenu za nejlepší ženský herecký výkon, Ivana Kubecová ocenění za scénografii a Jana Beladová za přístup k divadlu – nenechala divadlo na holičkách ani ve vysokém stupni těhotenství. Takže přímo na jevišti bylo vždy o jednoho herce navíc.Potvrdilo se, že písnička dělá opravdu hodně. A tak závěrečný song v podání všech divadelníků se stal téměř hymnou:
| Tohleto nám za námahu stálo, |
| To se vidí doopravdy málo, |
| V paměti své vždycky dobře mějte |
| A pak s námi tuhle píseň pějte |
| Nikde není dobře nám, |
| Jak tady věru…. |
Ve hře vystoupili: mimo výše uvedených také Bohumil Belada, Michaela Čálková, Petr Čermák, Josef Janouš, Jindřich Forejt, Marie Čálková, Jiří Jedlička, režii společně Antonín Charvát a Ivana Kubecová. Technický personál: Vilém Čálek, Jaroslav Heřmánek. Hudbu – podklady pro zpěvy udělala Lenka Jedličková. S hrou se začalo vyjíždět ven a začalo se budovat povědomí o načeradském amatérském divadle.
V lednu 2001 se také podařilo uskutečnit další sen ochotníků – vlastní divadelní bál. Především to bylo také částečně na přání divadelních kmetů – pana Jiřího Kulicha a Jaromíra Zemana st. Mít svůj vlastní ples a dát mu jistý punc kvality a noblesnosti. V dnešní uspěchané době se to podařilo a divadelníci založili novou tradici. Ples slavil velký úspěch, který povzbudil do další činnosti.
Na podzim roku 2001 jsme se divadelníci dohodli na uvedení hry současného autora, a to osvědčeného kusu. A na světě byla „Dívčí válka“ od Františka Ringo Čecha. V prosinci byla uvedena v Načeradci a následně na více než 25 dalších místech. Hned zpočátku se musely řešit organizační starosti – představitelka panny Šárky (Zuzana Píšová) nám otěhotněla a tak jsme hledali novou Šárku. Naštěstí se podařilo ve vlašimských vodách nalézt vhodnou adeptku. Ale co víc, měla chuť hrát – Lucie Červenková. Celkem se dostalo hře 30 repríz, z toho v Načeradci 2. Hra pomohla rozšířit dále jméno divadelních ochotníků po dalekém i blízkém okolí. Namátkou jmenujme například Tábor, Votice, Vlašim – představení se muselo pro velký úspěch opakovat, Mladá Vožice, ale i Praha, Hořovice, Žebrák. Či později po povodních v roce 2002 jsme odehráli benefiční představení pro postiženou obec Tuhaň a věnovali na její konto vybrané vstupné. S představením Dívčí válka jsme organizovali zájezdy až do srpna 2004. Osoby a obsazení je možné nalézt v přiloženém programu.
Část herců se však začala „nudit“ a chtěli udělat „něco nového“. A tak se objevila na jevišti další současná komedie Antonína Procházky „S Tvojí dcerou ne!“. Opět šlo o žijícího autora, a tak ztvárněná bylo opravdovým oříškem. Nacvičovat se začalo na podzim 2002 a hra byla uvedena o velikonocích 2003. Od té doby se hrála obě představení současně – o velikonocích 2004 v Načeradci výroční 25. představení Dívčí války a 2.repríza komedie S Tvojí dcerou ne!. Postupně se vyjíždělo stále reprezentovat obec.
Samozřejmě následovaly další Ochotnické bály v pořadí – 2002 – 2.Ochotnický bál, 2003 – 3.Ochotnický bál, 2004 – 4.Ochotnický bál.
Co však s načeradským jevištěm, aby nám nezahálelo ?
V lednu 2005 byl další, v pořadí již 5.Ochotnický bál.
Děkujeme Obecnímu úřadu Načeradec za možnost prezentace kultury a Sdružení Blaník Načeradec na www.naceradec.cz